Archiv pro rubriku: Letní tábor 2024

Tady Vám budeme den po dni přinášet zpravodajství z našeho tábora.

Sobota, 13.7.

  • Dobré ráno, přátelé, dnes vás naposledy zdravíme od řeky Nežárky.
  • Poslední den vítáme v rytmu country, děti se z chatiček scházejí v našem venkovním country salonu, tančíme tanec, který jsme se ve středu naučili.
  • Rychlá hygiena, snídaně a pak už balíme a balíme…
  • Až bude sbaleno, sejdeme se naposledy v táborovém kruhu, abychom stáhli vlajku sdružení, zatroubili fanfáru, definitivně se rozloučili s letošním ročníkem tábora Za poznáním a dobrodružstvím.
  • Ať žije 31. ročník!

Uteklo to jako voda v Nežárce, která poslední dny po vydatných deštích teče opravdu rychle. Stejně rychle uplynuly i naše poslední dny. Tábor končí, děti mají ale většinu prázdnin ještě před sebou. Užijte si dovolené, přejeme vám hezké léto. Těšíme se na příští setkání s Vašimi dětmi i s Vámi. Uvažujeme o kratším táboře o podzimních prázdninách, i zimním lyžařském táboře v době jarních prázdnin. 

P.S. Příjezd platí dnes mezi 15 – 15:30 na parkovišti u OC Letňany. Brzo ahoooj!

Pátek, 12.7.

  • Máme před sebou poslední celý táborový den.
  • Dopoledne probíhá program v družstvech s názvem “poslední šance” – stihnout to, co jsme ještě nestihli, to, co se nám hodně líbilo a chceme si užít znovu. Děti si často mohou vybrat, co by rády ve družstvu dělaly.
  • Hraje se softbal, goalball, oblíbené hry na louce, tři nejstarší družstva jdou na běhací hru za téčko. 
  • Z různých koutů tábora se ozývá hlahol, děti znějí spokojeně. A tak to má být.
  • Po obědě se družstva scházejí ke společnému posezení, hodnocení, ohlédnutí za tím, co jsme zažili, co jsme se naučili, s čím budeme odjíždět domů. 
  • Po obědě už přichází na řadu balení společného materiálu – je třeba sundat a sbalit lanové překážky, umýt a naložit kola do vleku, vytřídit a sbalit všechen společný materiál, který nám celých 14 dní dobře sloužil. 
  • Každý pomáhá s tím, na co stačí. 
  • Práci prokládáme hrami a koupáním, sluníčko nám opět přeje až příliš.
  • S napětím kontrolujeme neustále se měnící předpověď počasí a vroucně si přejeme, aby hrozící bouřky vyčkaly zase až do nočních hodin.
  • Třetí družstvo totiž staví závěrečný slavnostní oheň, u kterého bychom se večer všichni rádi sešli. 
  • To se nepodaří, od mytí kol nás bouřka vyžene skoro na hodinu do chatek. 
  • Jsme moc rádi, že hangáry na kola se nám podařilo sbalit už před obědem, máme je v suchu.
  • Po dešti pokračujeme v načatých činnostech, i když jsme nabrali skluz, nakonec se nám podaří vše zvládnout, oheň stojí, vše je připraveno.
  • V 19:30 se přioblékáme, bereme zpěvníky, kytary, odměny pro děti a usedáme v táborovém kruhu.
  • Slavnostní závěrečný oheň zapalují dle tradice děti vybrané z každého družstva. 
  • Po pár písničkách přistupujeme k vyhlašování – nejprve udělujeme ceny Samálie v jednotlivých kategoriích, pak vyhlašujeme pořadí v Samáliích a tím je dáno i celkové pořadí skupin. 
  • Sluší se vypíchnout, že Ještěrky zvítězily netradičně stylem start – cíl, na ostatních místech bylo pořadí během tábora proměnlivé a i dnes končí na druhém, děleném třetím a čtvrtém místě skupiny rozdílem jediného bodu.
  • Večer rychle běží, táborový kruh postupně halí tma. Přistupujeme k poslednímu udělování – děti předstupují ve družstvech, aby od instruktorů převzaly samácká firemní trička. Někdo hrdě přebírá první, někdo za roky s námi má už pěknou sbírku barev. Letos se nám táborový kruh postupně barví do modra.
  • Nastává čas díků, děkuji dětem, děkuji instruktorům. Myslím, že jsme si to společně naplno dosyta užili. 
  • Děti postupně dle věku a únavy odcházejí do postýlek. Dnes to byl dlouhý večer.
  • My si poslední večerní poradu užíváme u ohně, bilancujeme, co se nám podařilo, sdílíme dojmy své i dětí. 
  • Až po půlnoci nás zažene do postelí drobný déšť, který behem noci postupně sílí. 
  • Děkujeme, že nám počasí opět přálo a my jsme mohli strávit poslední večer tak, jak to máme rádi.
  • Poslední dobrou noc z Jemčiny.

Čtvrtek, 11.7.

  • Po včerejší bouřce se budíme do příjemného vlahého rána. 
  • Od rána máme na pilno.
  • Je třeba vypravit vlak TGV, který nás odveze z olympijské Paříže. Táborový kruh se mění v místenkový vůz.
  • Děti oblékají svá cestovatelská trička, na kterých jim přibyla další razítka z navštívených zemí, vlak netrpělivě houká, proto všichni urychleně nastupujeme.
  • Jen co se rozjedeme, prochází průvodčí, kontroluje jízdenky, stevardi roznášejí denní tisk. 
  • Aktuálně se píše: Cestovatelské expedice ztroskotaly v Amazonii!  Skandál! Soutěž o nejhezčí bonsaj nevyhrál Japonec! Norskem lomcují lijáky. Expedice zdrženy v postupu. Ztratilson se ztratil. Olympiáda v ohrožení. Zachránily ji děti. Odměnou startují na OH na divokou kartu. KDE JE SAMEREST? Samerest stále nenalezen. 
  • V dalších listech zpravodaje děti nalézají části mapy, obrázky kol a cestovatelských vlaječek v batohu.
  • Děti dají mapy a hlavy dohromady a dovtípí se, jak je potřeba dál postupovat.
  • Děti balí batůžky a vlaječky, po skupinách se vydávají na kole směrem na Samerest, který objevily na dílcích mapy. 
  • Po příjezdu pod úpatí hory je potřeba důkladně se vybavit pro výstup. 
  • Děti shánějí horolezeckou výstroj a výzbroj, jídlo, pití – po doběhnutí k šerpovi zjišťují, jaké je počasí – kdo vylosuje sluníčko, může pokračovat v pohybu v horách a podél lana běžet pro lísteček s potřebným vybavením, pokud je polojasné, je třeba nad šerpou vyhrát kámen-nůžky-papír, pokud je bouřka, do hor není radno chodit, děti se vracejí zpět do základního tábora a běží další člen expedice, pokud sněží, musí nasadit ochranné brýle proti sněžné slepotě a po laně postupují v tmavých ochranných brýlích. Příliš přes ně nevidí, proto je třeba postupovat obezřetně. 
  • Když expedice shromáždí potřebné vybavení, vydává se na výstup na bájný Samarest.
  • Postupně se nahoře na hoře schází všechny expedice, všichni účastníci našeho putování Letem světem.
  • Zdobíme vrchol našimi vlaječkami, podepisujeme se do vrcholové knížky. Jsme tu všichni spolu a tak to má být. Už žádné soutěžení. Nevím, jak ostatní, já na vrcholu (rozumějte malém skalnatém vrcholku uprostřed hlubokých lesů) cítím sounáležitost a trochu hrdost. Na to, co všechno jsme zvládli a v dobré náladě si společně užili. 
  • K rozjímání přispěje i tajemný hlas, který zná možná už jen pár dětí. Vítá nás na vrcholu bájné hory, kterou se nám podařilo zdolat ve 30. ročníku našeho tábora. Hlas, který je zároveň srdcem toho, co se na samáckých akcích už třicet let odehrává. Přeje nám, abychom i další životní vrcholy zdolávali s lehkostí a radostí, jakou se nám podařilo zdolat Samerest. 
  • Jako malé překvapení a zároveň skromnou oslavu 30. ročníku tábora Za poznáním a dobrodružstvím jsme složili píseň, kterou z vrcholu zpěvem šíříme do kraje. Třeba ji zaslechne někdo další a příští rok se přidá do naší samácké rodiny. 
  • Na úplný závěr troubíme slavnostní fanfáru, pak už necháváme vrchol přírodě, sestupujeme dolů a na kolech odjíždíme zpět na základnu. 
  • Hezké to bylo. 
  • Po obědě už je ve vzduchu cítit napětí z blížícího se galavečera. 
  • Všechny skupiny proto hned po poledním klidu začínají pilně zkoušet jednotlivé scény a dialogy, chystají kostýmy, dodělávají kulisy. Vypadá to, že se máme na co těšit.
  • Zase je horko, proto tvůrčí atmosféru přerušujeme koupačkou v Nežárce, která spolu se svačinou všechny povzbudí do závěrečných příprav. 
  • Hodinu před večeří se na jevišti střídají všechny herecké skupiny, probíhají generální zkoušky. 
  • Po večeři už se děti převlékají do kostýmů, připravujeme hlediště, nasvěcujeme jeviště, tři zvonění a je to tady. 
  • Galavečer Samálie 2024 je zahájen.
  • Jak první shlédneme pohádku O perníkové chaloupce v podání Hvězdářů, pak následuje pohádka O třech prasátkách, kterou si ve svém duchu upravily Sfingy. Od samého začátku je laťka nasazena vysoko. 
  • Další na scénu přicházejí Ještěrky s pohádkou o Budulínkovi, jehož do své nory neodnesla liška, ale kdo jiný, než ještěrka. Je to zdařilá adaptace. 
  • Čtvrtá pohádka O Karkulce v podání skupiny PES také nese znaky svých tvůrců – Karkulka není červená, ale modrá, z vlka se nakonec vyklube medvěd. Děti opět popustily uzdu fantazii.
  • Nejinak je tomu v posledním představení O neposlušných kůzlátkách v podání skupiny SRO. 
  • Děti nešetří postleskem, všichni si užívají jak roli herců, tak roli diváků.
  • Dozní poslední potlesk, galavečer je u konce. 
  • Porotě to nezávidím. Ocenit je třeba výkony všech, myslím, že každý předvedl to nejlepší, co bylo v jeho hereckých schopnostech. Zítra u slavnostního ohně se dozvíme, kdo bude novým nositelem cen Samálie.
  • Dnes je ještě třeba uklidit zákulisí a zkušebny všech skupin, vrátit popůjčované kostýmy, rozdáme poštu, druhou večeři a hurá do postelí. 
  • První a druhé družstvo odchod do postele ještě odkládá – je pro ně připraven krátký noční orientační závod. Po táboře pobíhají světlušky s čelovkami, pár kontrol je i v přilehlém lese, kam se některým moc nechce. Většina ale nakonec najdu odvahu orazit i tyto kontroly. 
  • Teď už je to opravdu vše. Tedy pro děti. Noční OB závod si s chutí vyzkouší většina instruktorů, i my musíme trénovat své mapařské schopnosti :) 
  • Dnes poprvé není už příliš co plánovat, můžeme spolu jen tak posedět, což je i přes už velkou únavu milé. 
  • Dobrou noc.

Středa, 10.7.

  • Dobré ráno v trávě.
  • V lese i v táboře pod dubem se navzdory očekávání dlouho spí. 
  • Asi se všem spalo venku dobře. 
  • Orosíme si nohy v trávě, kde probíhá i snídaně. 
  • Rohlík s marmeládou chutná na karimatce úplně jinak než v jídelně. 
  • Jednička snídá se zavázanýma očima, aby měli ještě intenzivnější chuťový zážitek. I hmatový, lepkavý :)
  • Dvojka a trojka v lese po snídani balí a uklízí nocoviště tak, aby nebylo po našem pobytu ani památky. I to se snažíme dětem předávat – respekt k přírodě. 
  • Když se zase potkáme všichni společně na základně, rozdáváme poštu, která k nám konečně ve větší míře včera večer dorazila. Děti jsou nadšené, děkujeme!
  • Zbytek dopoledne probíhá ve skupinách – děti pokračují v přípravě na Samálie, galavečer je totiž na programu již zítra.
  • Je vedro a dusno, proto se před obědem rychle vrháme zchladit do Nežárky.
  • Polední klid trávíme odpočinkem ve stínu na karimatkách.
  • Odpoledne zahajuje v táborovém kruhu vyhlášením výsledků olympijských soutěží. Děti už byly hodně nedočkavé, bouřlivě oslavují úspěchy své i ostatních.
  • Odpolední program v družstvech zahajuje déšť. 
  • Jednička proto rychle staví stan, aby se měla kde schovat. Staré áčko, myslím, děti ještě neviděly. Uvnitř pak hrají prší a další už méně tématické hry.
  • Několik družstev se uchyluje na tvořivé činnosti do klubovny, trojka je celkem v suchu pod mohutnými duby při zdolávání lezecké sítě. 
  • Za necelou hodinku déšť přejde a my pokračujeme v činnostech v družstvech.
  • Po večeři se na Jemčině k velké radosti některých dětí konečně otevírá country salon. Děti oblékají věci, které si přivezly na country tance, vybírají tanečníky, taneční parket pod širým nebem se rychle plní.
  • Letos nejsou žádní taneční odpůrci, ani příliš mnoho váhavců, brzy jsou všichni v párech připraveni k nácviku prvního tance.
  • Nejprve se učíme jednoduché kroky bez hudby, děti jsou učenlivé, pomáhá i to, že mnozí již za ty roky s námi tanec znají, proto netrvá dlouho a tančíme s hudbou.
  • V průběhu večera se naučíme dva tance, můžete doma zkusit, zda si děti některé kroky pamatují.
  • Když utichnou poslední tóny hudby, rozdáváme rychle poštu, přejeme k narozeninám oslavenkyni Elišce a dnes se opravdu brzy odebíráme do chatiček. 
  • Nad hlavou se nám stahují černá mračna a jen co dokončíme večerní hygienu, spouští se pořádná mela. V dáli hřmí, vidíme blesky, proudy deště bubnují do chatiček. Mladší děti usínají u pohádek, většina z nich tak ani neví, že tentokrát pršelo opravdu vydatně a dlouho.  
  • My jsme tak zahnáni s večerní poradou na lampárnu, kde chystáme závěr našeho putování. Zítra se vypravíme k bájnému Samerestu. Nechte se překvapit.

Úterý, 9.7.

  • Ráno nás opět zdraví slunce svým žárem, po delší době vítají některá družstva nový den v řece.
  • Máme před sebou poslední celodenní výlet.
  • S ohledem na počasí i na přání dětí směřuje většina družstev menší či větší oklikou lesními cestami na nedalekou pískovnu. 
  • Děti se spokojeně rochní v písku, užíváme si den u vody.
  • Jednička si užívá den na vodě. Do auta nakládají kola a vydávají se na lodích dolů po proudu Nežárky. 
  • Některé po pár kilometrech plavby rozhodí rozvalený stupeň tvořící malou peřej, na kterém loď uvízne, děti ve snaze ji vyprostit vystupují do vody. Jenže Nežárka není všude mělká tak, jak jsme zvyklí, děti zaplují do vody až po krk. 
  • Přenášejí jez na Metelu, odkud plují dál na Hamr, kde si vyzkoušejí sjet jez retardérkou.
  • Na Hamru mění lodě za kola a šlapou zpět na základnu.
  • Během odpoledne se všichni scházíme v táboře, ale ne na dlouho.
  • Mezi další tradiční činnosti na našem táboře patří spaní pod širákem. Vždy se snažíme vybrat hezké místo, abychom si s dětmi mohli užít romantiku večera, noci i následného rána. 
  • A právě dnes je vzhledem k počasí asi poslední šance opustit na noc tábor. 
  • Po večeři si děti balí spacáky a karimatky, batůžky s potřebným vybavením. 
  • Dvojka a trojka se vydává pěšky do lesů asi kilometr a půl od základny. Vše si nesou s sebou.
  • Od hajného máme povoleno rozdělat oheň – děti si v kotlíku hřejí polévku, v ohni pečou brambory, zpívají, ukládají se do spacáků dle hesla jak si kdo ustele, tak si lehne.
  • Čtyřka pětka si užívá tábor pro sebe. Také si balí jako na putování, přesouvají se ale jen kolem tábora, aby si připravili ležení pod dubem u táborového kruhu. V případě jakékoliv nepřízně je chatička na dosah.
  • Děti dlouho (a moc hezky) zpívají u ohně s kytarou, pečou chleba a brambory v popelu.
  • Když tábor zahalí tma, usínají ve spacácích pod hvězdnou oblohou.
  • Noc je teplá, nikomu není zima, romantiku pod hvězdami nám trochu ruší jedině komáři. Ale i ti k tomu patří. 
  • Dobrou noc zpod nebe plného hvězd.

Pondělí, 8.7.

  • Dobré ráno v novém týdnu.
  • Jdeme do finiše, posledních pět celých dní tábora před námi, teď už to zase bude fičák.
  • Dopolední program probíhá ve družstvech – družstva se spojují na různé hry, navičují softbal, lukostřelbu, kubb, ringo…
  • Jednička leze po vysokých lanech. 
  • O poledním klidu se hřiště za jídelnou mění ve stadion. Proč?
  • Scházíme se v táborovém kruhu, připomínám, že jsme stále v Norsku. Skrytý v davu  mezi námi nenápadně sedí Všeználek. 
  • Čeká tu na známého mistra světa Ztratilsona, který má donést pochodeň s olympijským ohněm do Paříže. 
  • Jenže Ztratilson se asi někde ztratil a start Olympijských her v Paříži je v ohrožení. 
  • Ještěže si Všeználek ví se vším rady. 
  • Vytvoříme štafetu a přeneseme olympijský oheň z Norska až do Paříže.
  • Děti si v kruhu předávají pochodeň, poslední zapaluje, oheň hoří, OH jsou zahájeny. Předseda olympijského výboru nás odměnou za donesení pochodně zve k účasti v některých olympijských disciplínách.
  • Skupiny dostávají nominační karty, vybírají ze svého středu sportovce do jednotlivých soutěží. 
  • První klání se odehrávají ve vodě – rychlostní kanoistika, dvojka s kormidelníkem, hned na úvod vyburcuje závodníky i fanoušky k velkým výkonům.
  • Pak na kanále probíhá plavání starších a plavání – běh vodou mladších.
  • Přesouváme se na olympijský stadion, kde se postupně koná turnaj ve fotbale, lukostřelba a hod na cíl, skok daleký, cyklistická časovka, vrhl koulí a hod míčkem. 
  • Po večeři přichází vyvrcholení v podobě sprinterských štafet nejprve mladších a na závěr starších dětí. 
  • Na úplný závěr nás čeká ochutnávka ukázkového sportu – orientačního běhu.
  • Nejsložitější částí je vysvětlit dětem pravidla, pak už se jednotliví běžci rozbíhají na různé tratě, nejmladší běží po fáborkách, všichni ostatní podle mapy nacházejí lampiony. V očích dětí nalezení správného lampionu vypadá jako nalezení pokladu. Všechny to baví a to nás těší.
  • Když se najdou i poslední bloudivci, rozebíráme si usušené oblečení zmoklé v Norsku a víc se do dnešního dne nevejde. 
  • Druhá večeře, hygiena, pohádka a dobrou noc.

Neděle, 7.7.

  • Jak to včera skončilo, tak to dnes začíná.
  • Na střechy chatiček stále hraje déšť svou píseň, necháváme děti déle přispat, bez rozcvičky pak jdeme rovnou na snídani. 
  • Protože déšť má mít trvalejší charakter (a skutečně má), dopolední program zahajujeme v klubovně. 
  • Děti dostávají zpět svá expediční trička, která jsme jim vybrali, abychom na ně natiskli cestovatelská razítka jako připomínku oblastí, které jsme při našem putování Letem světem už navštívili. 
  • Po přidělení bodů za včerejší zápolení ve skupinách přichází slavnostní okamžik. 
  • Vyhlašujeme Samálie 2024.
  • Ti, co neznají, tak určitě znají divadelní ceny Thalie, Českého lva či filmové Oscary. My na našem táboře již dlouhé roky uděluje ceny Samálie za divadelní výkony v divadelních představeních, která děti samy vymyslí, nazkouší a na slavnostním galavečeru zahrají.
  • Letošním tématem jsou pohádky, které mají děti za úkol lehce upravit v duchu jejich cestovatelské expedice.
  • Těšit se můžeme na pohádky O Červené Karkulce, O třech prasátkách, O neposlušných kůzlátkách, O perníkové chaloupce a O Budulínkovi.
  • Děti se hned vrhají do příprav – píší scénář, rozdělují role, mladší děti vyrábějí první kulisy a rekvizity.
  • Půl hodiny před obědem činnost přerušujeme, je potřeba jít se ven trochu “vysmrdět” a protáhnout, třebaže už zase drobně prší. 
  • Během poledního klidu déšť ustává, i když tušíme, že ještě neřekl poslední slovo. 
  • Kapitán Fičí připravuje svou vzducholoď, zvoneček ukončí polední klid, všichni se naloďujeme na tento netradiční dopravní prostředek. 
  • Máme ještě pár volných míst, což ocení dva náhodní stopaři Jeníček s Mařenkou, kterým “přibrzdíme” a letí se dál.
  • Bohužel, vítr sice fičí, ale úplně jinam, než bychom potřebovali. Co naplat, uvidíme, kam nás to odfoukne.
  • Přistání je hladké, vyloďujeme se opět v klubovně, v neznámé krajině, kde alespoň nalézáme mapu.
  • Jeníček s Mařenkou se umí dobře orientovat, radí nám, co dál, ještěže nás stopli. 
  • Všechny skupiny si překreslují mapu a směrovky na buzolách. Kdo má hotovo, vydává se podle vlastnoručně nakreslené mapy prozkoumat neznámou krajinu a pokusit se odhalit, kde se nacházíme tentokrát. 
  • Děti putují po vzdálenějším okolí tábora, kde na stanovištích závodí v psím spřežení, bojují s nástrahami polární noci, zkoušejí lyžovat, poznávají zvuky přírody, stopy zvířat a rostliny. 
  • V průběhu odpoledne se opět spouští déšť. Vám můžeme prozradit, že se nacházíme v Norsku – počasí je tedy opět více než tématické. 
  • Děti se vracejí mokré, některé v pohodě, některé v nepohodě, každý se o sobě během cesty možná něco dozvěděl. 
  • V klubovně však hoří oheň, kde všichni pookřejí, dobrou náladu pak všem definitivně vrátí vynikající večeře v podobě kynutých meruňkových knedlíků. Fronta na přídavky je nekonečná, stejně jako zásoba knedlíků. Naštěstí. Paní kuchařka pak sklidí od dětí zasloužený potlesk. To tu dlouho nebylo. 
  • Po večeři necháváme dětem delší volno, po kterém navazuje odpočinkový program v klubovně. 
  • Děti se pohodlně uvelebí na karimatky pod velkým plátnem, společně shlédneme krátký snímek o Třeboňsku Krajinou domova. 
  • Děti poznávají některá místa, která jsme během našich výletů navštívili. 
  • Malé spáče přeneseme do postelí, velcí mohou ještě chvíli v klubovně mastit karty a další deskovky, pak už den končí pro všechny. 
  • Pro nás tedy až naplánujeme další etapu – prozradím vám, že zůstaneme v Evropě. 
  • Dobrou noc.

Sobota, 6.7.

  • Dnes po dlouhé době procitáme do teplého rána. 
  • Slunce každou půlhodinu přidává, čeká nás další tropický den.
  • Dopolední program se odehrává ve družstvech – v permanenci je opět vysoká síť, poprvé i naše druhá vysoká lanová překážka – slackline popruh natažený vysoko mezi stromy, po kterém děti jdou s oporou o smyci visící z lana nad nimi. Není to zadarmo, ale daří se překonávat.
  • Opět se hraje goalball a kubb, nejstarší děti mají za úkol uvařit vejce na ohništi plovoucím v řece. Zprvu těžko sdílejí Karlovo nadšení pro aktivitu, příprava trochu vázne, když se to ale nakonec podaří, spontánní radost je zaslouženou odměnou všem. 
  • Trojka se úspěšně seznamuje s morseovkou, šifrují a dešifrují krátké zprávy.
  • Je vedro na padnutí, které z nás všech vysává dost energie. Vzpomínáme na dny, kdy nám po ránu bylo trochu chladno.
  • Ještěže máme Nežárku doslova po ruce. 
  • Tam začíná i náš odpolední program. 
  • Nejprve tedy mezi nás do táborového kruhu přichází pan Fičí – japonský kapitán vzducholodi jménem Hapala. 
  • Hledá cestující, kteří získali poukaz pro let jeho vzducholodí, které je ale předtím potřeba doplnit palivové nádrže. 
  • Lámanou japonštinou nám vysvětluje, že my muse počkat, až vítr zafičí a muset mít dost palivo, aby Hapala nehapala.
  • Ukazuje nám naleziště ve Žlutém moři (rozumějte v Nežárce), kam se děti se svými malými tankery v podobě stříkaček a lžic vydávají, aby každá cestovatelská skupina co nejrychleji naplnila svou nádrž.
  • Když máme všechny nádrže plné a děti jsou pořádně schlazené, vydáváme se posilněni svačinou do lesa za téčko.
  • Ukazuje se, že kombinace melouny a rybičkové pomazánky zakoupené na japonském trhu nebyl dobrý nápad. 
  • Po lese se prohánějí průjmy, které hledají další oběti. Aby vás chytil bublavý, nebo snad ukrutný průjem to opravdu nechcete. 
  • Proto děti před průjmy prchají a snaží se vniknout na kadibudku, kde od “hajzlbáby” získávají žetony na wc. 
  • Děti mají u sebe životy v podobě toaletního papíru – když je chytí průjem, musí mu jeden útržek odevzdat. Když jim životy docházejí, je třeba, aby naopak ony chytily zácpu a tím si vysloužily život navíc. 
  • Děti hra baví, lítají po lese, jako kdyby měly průjem :).
  • Po večeři probíhá klidný program v družstvech, vzýváme déšť, ať nás už konečně zchladí.
  • To se daří těsně po večerce, děti v chatičkách spokojeně oddechují a my se poprvé scházíme k večerní poradě na lampárně. 
  • Bilancujeme uplynulou polovinu tábora a ujasňujeme si, co máme v plánu zvládnout v druhé půlce.
  • Dnes nás měly opustit nejmladší děti, nakonec ale odjel jen jeden táborník – ostatní se rozhodli, že chtějí vědět, jak naše cesta Letem světem dopadne a užít si další program v družstvech. Jsme rádi, že pokračujeme dál v takřka plném počtu.
  • Dnes se bude dobře spát, vzduch se vyčistil, na střechy chatiček příjemně bubnuje déšť.
  • Dobrou noc.

Pátek, 5.7.

  • Dobré sváteční ráno.
  • Pod nosem náš šimrá sluníčko, to se dobře vstává.
  • Dnes podruhé opouštíme na celý den základnu, děti už vědí, co to obnáší – balí batůžky, připravují kola, chystají se k odjezdu.
  • Jen pětka se převléká do plavek, bere boty do vody a chystá se usednout do lodí. Po instruktáží na břehu se rozdělí na čtyři posádky a pod vedením zkušených kormidelníků se vydávají proti proudu Nežárky. Děti se učí držet pádlo, různé druhy záběrů, ani se nenadějí a jsou na soutoku s Novou řekou. Zpět to jde ještě snadněji.
  • Po polévce a poledním klidu usedají i naši nejmladší na kolo, pohodovou trasu k jemčinskému zámku zvládnou levou zadní. V Konibaru se občerství, zpět jedou cestou necestou přes louky a les, kde je překvapí velký strom spadlý přes cestu. Vzájemnou pomocí přenesou kola, strom se pak změní v pirátskou loď, děti si hrají na palubě i v podpalubí. Zpět přijedou trochu poškrábání, ale hodně spokojení.
  • Výlet zpestřený pádlováním má ještě druhé družstvo, které ráno vyráží na kole směr Libořezy, kde si prohlédnou několik tamním klubem letců opečovávaných stíhaček, pak se zastaví na malou seznamku s orientačním během v Příbrazi, aby pak cestou zpět zabrzdili na louce před Šimanovem, odkud plují po Nežárce zpět do tábora.
  • Ostatní družstva čeká celý den na kolech. 
  • Jednička jede s nejrůznějšími terénními vložkami směr Jindřichův Hradec kudy prochází 15. poledník, zastaví se v Dolní Pěně, kde se vyřádí na kuličkodráze a vorech přes rybník. 
  • Trojka dnes volí kratší trasu přes Holnou do Kardašovy Řečice.
  • Čtyřka si dá vydatnou porci kilometrů mezi rybníky do Třeboně, kde navštíví záchrannou stanici pro živočichy. 
  • Na večeři dojedou jen tak tak, ale zaslouží velkou pochvalu. Dnes si opravdu mákli, budu se opakovat, ale mohou na sebe být právem hrdí.
  • Po večeři dětem dopřáváme delší odpočinek, všichni si ho zaslouží.
  • Velká skupina dobrovolníků připraví oheň, u kterého si vyprávíme zážitky dnešního dne přidělujeme body získané při naší zastávce v Japonsku, zpíváme, dáváme prostor i dětem, aby svým uměním hudebně přispěly do programu.
  • Zatím je to rozpačité, my ale víme, že je mezi námi dost šikovných muzikantů, snad se jich příště odváží víc.
  • U ohně je nám dobře, nicméně únava je znát, proto se opět od nejmladších postupně rozcházíme do chatiček. 
  • My dospěláci večer pečlivě studujeme různé předpovědní modely počasí a nakonec narychlo měníme plány dalších dnů. 
  • Ale to se nechte překvapit.
  • Dobrou noc zpod oblohy plné hvězd.