• Budíček a ranní rituály probíhaly na základně tradičním způsobem
• Děti, které spaly na louce nedaleko základny, procitaly za malebných zvuků přírody a Michalovy kytary. Ze spacáků se jim moc nechtělo, zima jim ale nebyla a vypadaly spokojeně. Pro někoho to byla úplně první noc pod širým nebem v klidu přírody.
• Po snídani, kterou jsem jim dovezl, zabalily pelíšky a nalehko se odebraly pěšky na základnu
• Nikam nespěchaly, dopoledne byl program v družstvech, tudíž byl čas i na borůvky
• Snídaně na základně probíhala tentokrát také trochu složitěji – prvnímu družstvu visela na statné borovici, každý se musel dostat ke své porci a na stromě se nasnídat. Druhé a třetí družstvo se se zavázanýma očima muselo dostat do venkovní jídelny a poslepu sníst svůj snídaňový příděl.
• Kupodivu se všichni dobře najedli, a ještě si u toho užili dost legrace
• Dopoledne jsme dokončili jednoduchými programy v družstvech
• Po poledňáku se scházíme v táborovém kruhu, Sam, který ve spánku nemohl najít svoji postel, snil za chůze o Indiánech, o kterých četl jako malý kluk, a o Indiánském létu, které s dětmi prožil na letním táboře v roce 2008
• Ve snech se zjevil velký náčelník i jeho bílý bratr, kontakt s nimi se však nepodařilo navázat, neboť Sam procitl do reality
• Od indiána jsme ale dostali souhlas, že pokud na příslušných úřadech získáme povolení k lovu, můžeme si v jeho rezervaci zalovit
• Nebylo to jednoduché – znáte úřady… Všem se to ale podařilo a všichni si tak mohli vyzkoušet lovit rysa, koně, divokou kočku, prérijního zajíce či ryby
• Hádejte, kdo byl zvěří, ještě teď nás bolí nohy
• Vše jsme stihli do večeře
• Plánovaný večerní program nám narušil bacil, proto zklidňujeme a dáváme znovu prostor přípravě na galavečer Samálie 2019
• V průběhu večera jsme řešili několik zvracejících dětí, noc nebyla klidná jako obvykle, ale nic závažného

Odkaz na fotky.