V noci nás probudilo bubnování deště na plechovou střechu chatičky, ale všichni jsme se příjemně prospali až do budíčku. Dobré ráno. Neprší, ale probrali jsme se do mokrého dne a vítáme ho tradičním způsobem. Že začne po snídani pršet, je nám jasné, ale v kolik to bude, nevíme. Dopolední přípravu na Samálie zahajujeme venku, ale během půl hodinky všechny skupiny prchají do klubovny. Déšť nám elán nevzal a děti tvoří rekvizity, vymýšlejí kostýmy a pracují až do oběda. Prší, neprší, prší, neprší. Polední klid protahujeme a rychle domlouváme náhradní program do klubovny. Rychlý přesun a skupiny bojují o body v drobných soutěžích a hrách. V klubovně i svačíme, a protože opět od vás přišlo hodně pošty, rozdáváme ji dětem už při svačině. Venku se vyčasilo, dokonce vylézá sluníčko, které příjemně hřeje. Opouštíme klubovnu a odpoledne pokračuje venku. Vyhlašujeme bleskový turnaj v přehazované a fotbale. Týmy se na hřištích rychle střídají, střídají se hráči v týmech. Každý se na chvilku zapojí, aby přispěl k co nejlepšímu výsledku svého týmu. Vždyť jde přece o každý bod. Jako by tam nahoře věděli o našem bleskovém turnaji – bleskově na nás posílají další déšť. Bleskově prcháme do chatiček, bleskově přestává pršet. Divný den. Večeře probíhá v poklidu, neprší. Rádi bychom dokončili rozehrané turnaje, proto svoláváme děti a přesouváme se na hřiště. Věřte, nevěřte, obloha opět potemněla. A co myslíte? Zase pršelo. Tentokrát dohráváme turnaj až do konce, dětem déšť nevadí. Rychle se převlékáme do suchého a na zakončení dne se opět přesouváme do klubovny, kde děti doplňují další fotky a zážitky do cestovatelských záznamníků. (Neprší :-)). Přestože jsme dnes sáhli k náhradnímu programu, den jsme si, myslím, užili. Už ho zbytečně neprodlužujeme, odcházíme na chatičky, ukládáme se ke spánku a zase začíná pršet. To se to bude dneska spát. Tímto končí slohové pojednání o prvním deštivém dni na táboře. Dobrou noc.

Odkaz na fotky.