Mezitím, co jsme mlčeli, se na Jemčině udála celá řada zajímavých věcí. Ve středu 4.7. všechny děti po družstvech poprvé opustily na celý den základnu. Ptáte se jak? No samozřejmě na kole. A protože máme i lodě, tak tradičně první družstvo zvolilo kombinaci cyklo a vodácké turistiky. Ale popořádku. Mám dojem, že před odjezdem nikdo neremcal, to asi teprve přijde. Páté a čtvrté družstvo odjelo každé po své trase do Třeboně. Příjemná cesta terénem i po cyklostezkách, návštěva historického centra a údiv nad úžasným dílem Jakuba Krčína v podobě rybníka Rožmberk. Cesta proběhla bez problémů mechanických, fyzických i psychických. To už nelze říct o družstvu číslo tři, které ráno vyrazilo na opačnou stranu, na sever směr Červená Lhota. Zde totiž zlobil stále se povolující pedál na jednom kole. Družstvo ale na Červenou Lhotu dorazilo a strávilo zde příjemné odpoledne na lodičkách, na kterých kroužili kolem zámku, prohlédli si zámecký park, nádvoří a okolí zámku. I přes zmiňovaný defekt družstvo dorazilo v pohodě zpět na základnu. Druhé družstvo vyrazilo také do Třeboně. Na rozdíl od čtyřky a pětky se vyhýbalo silnici a cyklostezkám a krosilo to cestou necestou. V Třeboni navštívili nově založené muzeum tzv. Dům Štěpánka Netolického, kde se dozvěděli spoustu zajímavých informací nejen o rybníkářství. Pokud budete mít cestu do Třeboně, doporučujeme. Úplně jinou cestou necestou se pak vrátili na základnu. Někdo přijel nadšený, někdo příliš nadšený nebyl, někdo si to musí ještě rozmyslet. Snad jen Ondrova utržená přehazovačka je malou kaňkou prvního cyklo výletu druhého družstva. A protože jsme měli zprávy o dobrém vodním stavu na Nové řece, jednička využila kombinaci kol a lodí. Na kolech se děti přesunuly na rozvodí Staré a Nové řeky, kde na ně čekaly lodě, pádla a vesty. Zde vyměnily cyklistické dresy za dresy vodácké, naskákaly do kánoí a po Nové řece se vydaly zpět na Jemčinu. Oba úseky si děti užily a vše proběhlo bez problémů. Sprcha i večeře přišly všem vhod, děti se rychle oklepaly a před večerním společným programem už proháněly v různých podobách mičudu. V závěru dne jsme se uchýlili do klubovny, ne protože by bylo ošklivé počasí, ale protože vás doma chceme potěšit. Děti vám malovaly pohledy a poprvé jsme otevřeli stránky cestovatelských deníků, kam si v průběhu tábora budou všichni zaznamenávat své cestovatelské zážitky. Den zase rychle utekl, už je skoro tma, rozdáváme poštu, podáváme nezbytné informace a přesouváme se do chatiček. Přestože jsem ujel za celý den na kole celé 4 km, mám i já za sebou náročný den. Převozy, odvozy, servisy – zkrátka těžká logistika. Závěrečnou poradou a posezením končí den i pro nás dospěláky.

Odkaz na fotky.