Fotografie najdete zde.
Jaké byly „Jarňáky“ 2023?
Nejdůležitější je skutečnost, že opět byly. Po kovidové pauze, kdy se všechno pozastavilo, se akce dávají znova do pohybu.
Stará parta nadšenců SAM a spol. se oklepala a znovu rozhýbává akce a tradice, které za 25 let existence našeho sdružení postupně vznikaly. A tak jsme oživili i přípravu jarních prázdnin na horách a neodradilo nás ani zdražování všeho, což v současné době pořádání akcí pro děti příliš nenahrává.
Říká se, že změna je život, proto jsme vyměnili Krkonoše za cenově dostupnější Krušné hory. Chata Barborka nám poskytla jednodušší ubytování bez vaření, ale cenově přijatelné. Vaření z vlastních dovezených zásob se ochotně ujala kamarádka Jindra a jídlo bylo jako od maminky. Problém nebyl ani s přesuny na lyže, neboť skibus jezdil v dobrých intervalech, zastavil nám vždy přímo před chatou a vystoupili jsme přímo u vleků. I proto nám zbývalo dostatek času na každodenní lyžování, hrátky na sněhu i v klubovně. A my jsme si to opravdu užívali den po dni.
Přesun linkovým busem klapnul bez problémů, i auta s proviantem dorazila včas. Po polévce jsme se rychle zabydleli na pokojích i v lyžárně, upravili jsme společenskou místnost pro naše potřeby. Ještě v podvečer jsme stihli krátkou procházku po okolí s výhledy na Klínovec i do sousedního Německa. Došlo i na první testovací jízdy na kluzácích. Za šera a vymrzlí jsme se vrátili do chaty, kde nás čekal teplý čaj a první večeře od Jindry. Myslím, že všem chutnalo.
Hned první večer jsme rozdělili děti do dvou herních skupin a vyhlásili jsme SP 2023. Mezi první bodované úkoly tradičně patřilo vymyslet název skupiny, symboliku a prezentaci. V průběhu večera dorazily ještě další čtyři děti, které se hned zapojily do programu.
První mrazivý den utekl jako voda a my jsme se odebrali k prvnímu spánku v chatě Barborka pod Klínovcem.
Pondělní ráno opět mrazivé a navíc mlhavé. Jindra nám připravila luxusní snídani, rychle se převlékáme do lyžařského.
Všechno je pro nás nové – cesta skibusem, lyžařský areál, méně známé sjezdovky. Řidič skibusu je muž činu a tak v 9.45 stojíme pod kopcem. Děti rozdělujeme do tří lyžařských družstev, rozdáváme permanentky a vydáváme se na průzkum. Dobří lyžaři pod vedením Honzise jedou sedačkou na vrchol, aby postupně a s rozvahou vyzkoušeli některé sjezdovky, které Klínovec nabízí. Ostatní jdou do dětského skiparku, kde pod dohledem Sama, Oliny, Lucky a Brádi postupně předvádějí své lyžařské umění či neumění. Sluníčko ne a ne protrhnout mlhu. Je mrazivo. V poledne nám Šárka dovezla oběd včetně teplého čaje. V průběhu odpoledne ještě přituhuje, a tak odjíždíme skibusem ve 14.30. Napoprvé to stačilo. Na chatě nás čeká teplá polévka, děti pak ve skupinách dotvářejí symboliku a chystají se na večerní prezentaci. Ta se odehrává po večeři a nutno říci, že obě prezentace byly poučné, zábavné a na vysoké úrovni.
Stihli jsme ještě losování dětí do „herního pavouka.“ Tím budou děti postupovat při hře Sněží, kterou mohou hrát v průběhu týdne v každé volné chvíli. Tím skončil den a my jdeme sbírat síly na ten další.
Ráno, světe div se – azurová obloha, krajina zalitá sluncem, třpytivý sníh, vyfoukáno do krásné viditelnosti. Po obvyklých ranních rituálech hup do skibusu a hurá na kopec. V družstvech pomalu poznáváme další sjezdovky. Překonávají se i „nelyžaři“ a odhodlaně vyrážejí s instruktory na větší kopec. Po drobných nezdarech začínáme sklízet první zimní ovoce – všechny děti zvládly vyjet Pomou nahoru a bezpečně sjet dolů. Některé děti překonávají samy sebe a září štěstím. Vše je umocněno hřejivým sluníčkem. Oběd opět pod kopcem a znovu na lyže. Tentokrát jezdíme téměř do 16 hodin, skibus jede v 16.05. V chaloupce teplá polévka, chvilka odpočinku při Sněží. Po večeři rozjíždíme disciplíny SP (rozumí se Samovy Ptákoviny) – Pukec v mnoha variantách, hokejové umění s hokejčičkou atd. Čas pro lyžování a hraní vypršel a další den končí v postelích.
Vstáváme opět do azurového rána. Říká se, že třetí den je krizový, a tak jsme po dohodě nechali nejmladší děti odpočívat při nenáročném programu v okolí chaty. Ostatní odjíždějí lyžovat, poznávají a užívají si další sjezdovky na Klínovci. Den jako přes kopírák toho předchozího. Před večeří se ještě oblékáme do teplého a vyrážíme znovu ven, abychom přidali další bodové zisky za venkovní disciplíny SP. Děti postupně běžkují, rychlobruslí, vše vrcholí SP v závodech psích spřežení. Příjemně unavení, ale spokojení docházíme za tmy do chaty. Po večeři necháváme volnější program, zatápíme v krbu, vybalujeme kytary, děti berou zpěvníky a večerem znějí známé písně v podání 25 členného sboru. Večer příliš nenatahujeme, rychle na kutě.
Neuvěřitelné, opět vstáváme do azurového dne, pospíšíme si a stíháme první skibus. Odměnou nám byly ještě upravené sjezdovky, méně lidí = naprostá pohoda. V družstvech občas zařazujeme jednoduchá průpravná cvičení, ale hlavně lyžujeme opět do 16.00 hodin.
Po podvečerních rituálech další večer a další soutěže SP – soutěžíme v curlingu, ve střelbě na divoké prase, další disciplíny s hokejčičkou atd. O celkovém vítězi vůbec není rozhodnuto, vše je stále otevřené. Ve hře Sněží se už spekuluje, kdo by mohl být ve finále. To se dozvíme až zítra.
Máme před sebou poslední den. Je opět sluníčkový. Ráno si děti losují startovní čísla do závěrečného závodu SP ve slalomu. Naposledy skibusem pod kopec. V družstvech si užíváme lyžování, klapla i příprava tratě, rozdáváme dětem čísla a v 11.30 startujeme první kolo slalomu. Některé děti jedou naplno, některé jakoby šetřily síly do druhého kola. Přestavujeme trať, i druhé kolo je rychle odjeté, a tím je za námi celý závod. Naposledy se rozjíždíme po areálu a užíváme si posledních jízd na Klínovci. Taktak stíháme skibus v 16.05. Na chatě po polévce děti rychle dohrávají poslední zápasy ve Sněží. Finále je pak veřejné a děti se rozdělují na dva fandící tábory. Je rozhodnuto. Víte, kdo vyhrál? Před i po večeři rychle balíme lyže, boty a věci, které už nebudeme potřebovat. A je tu poslední večer. Zatápíme v krbu, děláme si pohodlí. Opět zpíváme a postupně vyhlašujeme výsledky jednotlivých klání. Za závod ve slalomu předáváme dětem diplomy a medaile, oceněni byli finalisté hry Sněží a naposledy nastupují soutěžní týmy. A divte se, oba týmy dosáhly stejného počtu bodů. Všichni dostávají pamětní dřevěnou placku, poslední focení a už si všichni pochutnávají na ovocných pohárech. Je dobojováno, ceny jsou rozdány. Poslední píseň a dobrou noc.
Sobotní poslední ráno vstáváme do mlhy, drobně prší. Po snídani dobalujeme osobní i společné věci, nakládáme auta, uklízíme. Děti fungují, proto dle pokynů opouštíme pokoje a následně i chalupu. Autobus je tady, poslední ohlédnutí na Klínovec v mlze a frčíme za Vámi domů do Prahy. Vše klaplo, ale to už jistě všechno víte z vyprávění dětí. My dospěláci jsme si to s Vašimi dětmi užili a věřím, že si to užívaly i děti.
Přeji příjemné vzpomínání nad fotkami, dobře vykročte do jara a těšíme se na setkání na další akci SAM a spol.
Sam
