• V noci jsme opět zaslechli hřmění, ráno je chladněji, ale neprší.
• Nic nebrání tomu, abychom se hned po snídani začali připravovat k prvnímu opuštění základny.
• Druhé a třetí družstvo vyrážejí na kole směr Třeboň, jednička se vydává pěšky podobným směrem s tím, že uvidí, kam je nohy zanesou.
• Zanesly je do nedalekého střediska Ovčín, kde se vyřádily na lanových překážkách. Navštívili Stráž nad Nežárkou, cestou plnili různé zajímavé úkoly, na zpáteční cestě se vykoupali v pískovně. Dorazili s úsměvem na rtech a ještě plnili poslední úkol – vyfotit se s duchem.
• Dvě mladší družstva v pohodě zvládla cestu do Třeboně, kde v menších skupinkách směňovala svíčku za další předměty.
• I oni se vrátili spokojení s tím, co prožili. Kdo chtěl, zvládl ještě koupačku v Nežárce.
• Po večeři mají děti zaslouženou chvilku pro sebe.
• Scházíme se v táborovém kruhu, kde po dlouhé době rozdělujeme zlaťáky z naší pokladnice, skupiny získávají i stužky za hry svatojánské slavnosti. Přivazují je na své májky, které se hezky zbarvují.
• Zůstáváme v táborovém kruhu a rozdělujeme další úkoly – holky připravují těsto, kluci rozdělávají oheň, ořezávají klacky, rozjíždí se velkovýroba trdelníků. Větší kluci učí mladší pracovat s nožem, hezká podívaná, jak každý dělá, co ho baví.
• Zatímco těsto kyne a uhlíky se rozpalují, povídáme si, co jsme zažili.
• K práci hrajeme dětem méně známé písničky, někteří si přisedávají a poslouchají, hlavní pozornost je ale věnována ohništi, kde se na dlouhých klaccích pečou namotaná trdla.
• Je třeba trpělivost, na první ochutnávku čekáme celkem dlouho, ale vyplatilo se, dílo se podařilo.
• Inspirováni bludičkovým lektvarem, připravily děti i bylinkovo-borůvkový čaj, pochutnáváme si na vynikající sladké druhé večeři.
• Do postelí se tentokrát odebíráme postupně, od nejmladších dětí, když se dopeče poslední trdlo, jdou spát i ti nejstarší.
• Dospěláci máme tradiční program plánovaní dalšího dne na lampárně.
• Má přijet pouť, i kolotoč prý bude!
• Dobrou noc.

Odkaz na fotky.

• Nad ránem nás všechny probudil vydatný déšť, na střechy chatiček bubnovala vytrvalá kapela.
• Protože dešťový koncert pokračoval i ráno, nechali jsme děti trochu pospat a bez vítání dne se vydali rovnou na snídani.
• A protože déšť neustával ani po snídani, strávili jsme první část dne v klubovně.
• Znovu mezi nás přišel starosta Liška, poděkoval dětem za příspěvek do obecní pokladny a slíbil, že ho bude rozdělovat spravedlivě podle zásluh.
• Obdaroval děti látkovými měšci, do kterých si mohou získané zlaťáky ukládat.
• Děti si pytlíčky dotvořily dle vlastní fantazie pastelkami, fixami či výšivkami a rovnou obdržely první zlaťáky za vztyčené májky.
• Po svačině jsme si v klubovně zahráli živé verze několika stolních her, např. Člověče nezlob se, kdy se děti samy staly figurkami.
• Během poledního klidu se počasí konečně umoudřilo a my jsme se začali těšit na Svatojánskou slavnost pod širým nebem.
• Na lompsamaské návsi se opět sešla místní omladina, chlapci se vydávali pro svatojánský poklad, dívky vily věnce, když do toho vběhla bludička a všechny zúčastněné obloudila.
• Ještěže do Lopsamas zavítali obyvatelé z vesnic Sládkov, Kšezamje, Hantilopy a Letožáry a pomohou naše kamarády vysvobodit.
• Nejprve plní různé úkoly na stanovištích, za jejich zvládnutí získají kuličku, kterou odnášejí do svého domečku. Cestou je však nesmějí chytit chytači z ostatních vesnic. Podle mapy skládají indicie, ze kterých se dozvídají, že na chlapce a děvčata čeká odlišný úkol.
• Dívky se vydávají na louku sbírat bylinky, které mají o svatojánské noci obzvlášť zázračnou moc. Z natrhaných bylin vijí věnečky, které později dle tradice pustíme po vodě.
• Chlapci zatím putují za bludičkami, od kterých se dozvědí, že mají vymyslet bojovný pokřik a připravit bylinný lektvar, který zruší kouzlo.
• Po večeři se pak opět scházíme společně v táborovém kruhu k rituálu, v němž se nám podaří osvobodit očarované bludičkami, na samý závěr pak dívky hodí do vody věnečky uvité z kvítí.
• Další povedený den je za námi, děti odcházejí do hajan a dospěláci jdeme chystat trasy pro zítřejší celodenní výlet.

Odkaz na fotky.

• Znovu se budíme do slunečného rána a ve družstvech vítáme nový den.
• Po snídani se táborový kruh proměňuje v jihočeskou náves obce Lopsamasy, na kterou přibíhají místní děti cvrnkat kuličky – tradiční jarní zvyk.
• Jenomže je to moc nebaví, pořád hrají se stejnými dětmi, všech slavností se účastní stále ti stejné obyvatelé vesnice a oni by rádi poznali nové tváře.
• Do všeobecné nespokojenosti přichází švarný mládenec s dlouhou kulatinou. No jo! Vždyť se blíží první máj – je třeba postavit májku! Ale vždyť ji zase stejně někdo ukradne, jako loni…
• Další vlnu nevole utíná příchod starosty, mlynáře Lišky. A konečně je tady i dobrá zpráva – podařilo se mu vyjednat spolupráci s okolními vesnicemi, dívky i mládenci přijali pozvání prožít spolu s lopsamaskými jejich tradiční letní zvyklosti – zúčastní se Svatojánské slavnosti, pouti, pomohou při sklizni a senoseči. To je najednou radosti!
• Starosta dokonce sehnal i portréty obyvatel těchto spřátelených vesnic, vyvěšuje je na úřední desky a brzy v táborovém kruhu stojí čtyři právě vzniklé soutěžní skupiny.
• Jejich prvním úkolem je vymyslet název své vesnice, zvolit si starostu a další funkcionáře, vytvořit a vztyčit májku.
• Rovnou také získávají první stužky k zavěšení – kdo rychleji vyluští více šifer, získá více stužek.
• Dětem se kouří z hlav, práší za patami, stužky jsou rychle vysbírány a skupiny se vrhají na výrobu májek.
• Tvořivou činnost přerušuje oběd, po kterém následuje herní program v družstvech na základně a v nedalekém lese.
• Po večeři dokončujeme načaté dílo, v táborovém kruhu vztyčujeme 4 májky.
• Skupiny nám postupně představují své obyvatele i své výtvory, každá májky je originální, je vidět, že každá vesnice má své vlastní zvyklosti.
• Přichází také lopsamaský pokladník a kronikář v jedné osobě a vybírá od dětí knoflíky – zlaťáky – příspěvek do obecní pokladny.
• Protože je znát únava třetího dne, zakončujeme večer v táborovém kruhu a všichni se brzy odebíráme po druhé večeři do postýlek.
• Dospěláci chystáme ještě před lampárnou první celotáborovou letní slavnost – zítra nás totiž čeká Svatojánská noc.
• Nechte se překvapit.

Odkaz na fotky.

• Ráno začínáme každodenním rituálem – děti se schází ve družstvech k přivítání nového dne krátkou hrou, veselou aktivitou na probuzení. Je pěkně, někteří poprvé rovnou smočí palce v Nežárce.
• Po snídani se pak vrháme na táborové práce, aby náš tábor vypadal tak, jak jsme zvyklí – stavíme hangáry pro kola, kopeme ohniště, díru na stožár, z klád stavíme táborový kruh.
• Všichni se zapojují, brzy je hotovo, slunce přitápí, před obědem stihneme pár her ve družstvech i koupel v Nežárce, která všem přijde vhod.
• Odpolední program zahajujeme poprvé v táborovém kruhu – test vyšel, všichni se pohodlně vejdeme.
• Na kolech se pak přesouváme do lesa za téčko natahat dříví na oheň. Zároveň zjišťujeme, že v lese je dost borůvek, méně komárů, to je dobrá zpráva.
• Některá družstva rovnou využívají les ke hraní her, někteří se vrací na základnu, kde hrají hry, tvoří, koupou se.
• Po večeři zbývá poslední úkol – zpracovat přivezené dřevo a připravit slavnostní táborový oheň.
• Děti fungují skvěle, po půl deváté se přioblékáme, vysvětlujeme si důstojnost posezení u slavnostního ohně.
• Pro hodně dětí je to poprvé, přesto velmi rychle nasávají slavnostní atmosféru, oheň hoří, vztyčujeme samáckou vlajku, troubíme fanfáru.
• Tábor žije, 28. ročník je slavnostně zahájen.
• Po prvních písních novým dětem rozdáváme naše zpěvníky – pamětníky. Ty neslouží jen ke zpívání, děti si do nich mohou zakládat pamětní listy, diplomy či glejty z našich akcí.
• A pak už jen zpíváme a zase zpíváme. Táborový kruh je letos spíš takový kroužek, o to lépe se všichni vzájemně slyšíme. Radost poslouchat.
• Když nás všechny zahalí tma, je čas jít spát.
• Předáváme službu, pár pokynů na příští ráno, Pramínek vlasů a dobrou noc.
• Byl to hezký den.

Odkaz na fotky.

• Za dobrodružstvím se letos vydáváme od samého začátku.
• Scházíme se na parkovišti hlavního pražského nádraží a všichni jsme zvědaví, jak se nám naše táborová výbava povede naložit.
• Všichni přikládají ruku k dílu, jde nám to dobře, hromady mizí v útrobách vozů a vleků, až na parkovišti zůstávají jen natěšené děti.
• Cesta vlakem se mírně zadrhne hned na startu, vlak nabírá zpoždění, podaří se ale vyjednat, aby na nás přípoj ve Veselí počkal, v Mnichu nakonec děti vystupují jen o malinko později, než bylo v plánu.
• Na nádraží se k nám připojují další táborníci, kteří si přesun na kole nechtěli nechat ujít.
• Dáváme si malou jízdu zručnosti, abychom se sžili se svými oři, a pak se po družstvech vydáváme do naší základny na Jemčině.
• Všichni přijíždějí s úsměvem, zdá se, že si cestu užili.
• Dorazila i všechna ostatní doprovodná vozidla, uf, máme to za sebou a vrháme se do ubytování, vybalování, povlékání….
• Do večera mají všichni svou postel, jsou zabydleni.
• Další táborové práce a stavby necháváme na další den a po večeři se seznamujeme s prostředím základny, s novými kamarády, se svými instruktory.
• Ve družstvech hrajeme seznamovací hry, nové děti se začleňují do naší táborové rodiny.
• Po družstvech se pak rozcházíme do chatiček, moc to neprotahujeme, je třeba šetřit síly.
• Naopak my dospěláci máme na lampárně spoustu práce – zabydlujeme, vybalujeme, rozdělujeme úkoly na další dny.
• Rokujeme venku, hvězdné nebe jako nad Jemčinou totiž jen tak někde nespatříte.

Tak přátelé,

po roce Vás opět zdravíme z Jemčiny. Zde Vám budeme přenášet táborové zážitky v textové i obrazové podobě, tak abyste si následujících 14 dní mohli alespoň na dálku užít s námi.

Tým instruktorů SAM a spol.