Dobré, opět sluníčkové a teplejší ráno. Už to začíná, dětem se dnes z postelí příliš nechtělo – nechtěli jsme, museli jsme. Před cestou do Číny hrajeme dopoledne hry, soutěží proti sobě většinou dvě věkově si podobná družstva, nejmenší družstvo podniklo krátkou výpravu k jemčinskému zámku na kole, kde hrálo hry v zámeckém parku. Překvapilo nás, že chtějí jet na kole, tak doufáme, že jim elán vydrží. Polední klid je dnes již vítán a beze zbytku využit. Odpoledne začíná v táborovém kruhu, kde v kanceláři podnikatel Baťa hovoří o své firmě, představuje některé své výrobky, dokud ho nevyruší sekretářka s dopisem z Číny. Číňané se doslechli o jeho věhlasné firmě a chtějí Baťovy výrobky do své země. Vyžádali si vzorky, a pokud budou spokojeni, čeká Baťu velká zakázka. Pan Baťa vyzývá ke spolupráci skupiny a všichni odlétají do Číny. Po uvítacím ceremoniálu od čínského představitele jsou dětem vysvětlena pravidla hry, jejímž smyslem je sehnat suroviny na výrobu různých druhů obuvi. Ze surovin vznikly vzorky, které je třeba designově upravit tak, aby zaujaly čínské odběratele. Zdánlivě složitá pravidla děti rychle pochopily, nad důvtipem a bystrostí mladších dětí starší občas žasly. Po svačině ve druhé části odpoledne skupiny dle své fantazie pomocí barev, přírodnin a tavných pistolí dotvářejí bílé holinky, cvičky (později zvané jarmilky), kecky, tenisky, pantofle, které Baťa skutečně kdysi vyráběl. Večeře nám činnost opět rozdělila, ale děti se rády vracejí po chvilce pro sebe na stanoviště k rozdělané práci, tak aby ji v táborovém kruhu mohly večer znovu prezentovat. Dnes končíme dříve a scházíme se opět s podnikatelem Baťou, tentokrát on u sebe hostí návštěvu z Číny. Jednotlivé skupiny prezentují své vzorky obuvi, hovoří o přednostech a důvodech, proč právě jejich boty půjdou v Číně na odbyt. Každá skupiny zajistila i tlumočníka do čínštiny, takže všichni všemu rozuměli, všichni se pobavili. Myslím, že z některých dětí budou úspěšní podnikatelé nebo tiskoví mluvčí. Čínský návštěvník se s každou skupinou vyfotí a odlétá zpět do vlasti. I pan Baťa má pro dnešek padla.

Nám všem končí hezký den, ve kterém si snad každý z programu vybral. Večer dnes příliš neprodlužujeme, přidělujeme skupinám první body, prozrazujeme program na zítra, děti se těší z rozdané pošty a do postelí. Všichni vám domů přejeme dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Na druhou noc jsme se „vyzbrojili“ přídavným termoprádlem známé značky jeger. A jitra jsou zde tichá, pardon chladná. Ale my jsme opět vstávali do sluníčkového rána. Po tradičních ranních rituálech jsme v 9:00 usedli do táborového kruhu, kde vznikla útulná prvorepubliková hospůdka. Měli tu totiž jediné rádio na Jemčině, a tak se zde postupně scházeli sousedé, aby společně vyslechli první projev TGM  po jeho zvolení prezidentem. Přišel úspěšný živnostník Karel, zaběhl sem bratr sokol, u stejného stolu seděla i bodrá statkářova dcerka, stihla dorazit i bába Vajlingová. Rádio se podařilo naladit, hostinský přestal cinkat půllitry, i on pozorně naslouchal. Pan prezident mimo jiné děkoval, přál, a hlavně nabádal k rychlému se začlenění do Evropy a do světového dění. „Cestujte, propagujte, reprezentujete, zviditelňujte mladou samostatnou československou republiku!“ Celý záznam je u nás k dispozici. Po projevu přišel mezi sousedy do hostince starousedlík a místní štamgast, který svými řečmi dal podnět k založení cestovatelského spolku, hned nato byl zvolen i jeho výbor. Zároveň vyprovokoval vytvoření pěti cestovatelských skupin z řad dětí. Skupiny pak budou cestovat po zemích, ve kterých zanechali stopy českoslovenští podnikatelé, umělci, sportovci. Závěrečný přípitek uzavřel celou scénku. Děti se rozešly a ve skupinách plnily první zadané úkoly: vymyslet název, nabatikovat rozlišovací trika, tvoří základní kámen, vlajku a další. Práce byla přerušena obědem a poledním klidem, dětem slibujeme, že tvořit budou ještě po večeři. Odpolední program se odehrával v družstvech – dvě družstva se vystřídala na kánoích, ostatní hrála hry na základně i v přilehlém okolí. Sluníčko příjemně hřeje nás, dobře suší trika, odpoledne hezky ubíhá. Po večeři mají děti chvilku pro sebe, ale nedočkavě se vracejí k rozdělané práci z dopoledne. Všechny to baví, práci dokončujeme až za soumraku, a protože chceme jít spát s dobrým pocitem, ještě stíháme v táborovém kruhu představit jednotlivé skupiny a jejich výtvory. Ty jsou opět originální, posuďte sami: Legionáři, Tataranky, Mechanika, RSN (Radost, síla, nasazení), Tatrovci. Táborový kruh je zahalen do tmy, nastiňujeme program na zítra, a protože všichni jsou vysprchovaní, ukládáme se rychle do postelí. Děti oddychují spokojeným spánkem, my připravujeme zítřejší cestu do Číny s panem Baťou. Jak to dopadne, se dozvíte.

Odkaz na fotky.

Přestože jsme někteří podcenili varování před chladnou nocí a museli jsme posílit pyžamovou vrstvu, prospali jsme se do usměvavého rána. Smálo se na nás sluníčko, s úsměvem se vyklubaly děti. Dobré ráno. Ranní rituál vítání nového dne, v podobě krátké rychlé hry, nás úplně probral i prohřál. Máme před sebou první celý táborový den, který zahajujeme jeho vítáním, hygienou, snídaní, úklidem – tak tomu bude i v následujících třinácti dnech. Dopolední program probíhá v družstvech při hrách, ve kterých se děti seznamují, poznávají, baví. Po obědě máme ještě krátký poledňák, který s přibývající únavou budeme jistě prodlužovat. Odpoledne se družstva chystají na kola, seznamují se se zásadami jízdy ve skupině, s bezpečností při jízdě, správným používáním kola. Všechna družstva odjíždějí na krátkou projížďku, ve které zkoušejí jízdu po cestách i v terénu. Po návratu ještě doděláváme táborové stavby, upevňujeme stožár do země, stavíme hranici pro večerní oheň. Po večeři dáváme dětem prostor, aby naladily hlasivky, hudební nástroje, nacvičily krátká vystoupení k večernímu ohni. Zahajovací oheň probíhal v duchu rituálů, které se v našem sdružení dodržují od samého založení. Po tichém koukání do plamenů vztyčujeme vlajku, troubíme fanfáru – 24. ročník našeho tábora je oficiálně zahájen. Do večerního programu přispíváme nejen my, jsme příjemně překvapeni hudebním nadáním některých dětí. Hru na kytaru střídají flétničky, bubínek, v táborovém kruhu znějí písně vážné i veselé. A to ještě tušíme další překvapení v podobě hudebních nástrojů, které zatím zůstávají nevyužité. Však není všem večerům konec. Ještě přejeme oslavencům. Oheň příjemně praská, na základnu se snesla tma a je čas jít na kutě. Nastiňujeme program dalšího dne, zpíváme závěrečnou a chladnou nocí odcházíme do chatiček. Ještě druhá večeře, chatky zhasínají, utichají. Noční rokování instruktorů na lampárně k programu na příští den je už samozřejmostí. Chystáme kostýmy a vžíváme se do doby první republiky, připravujeme se na projev TGM, ale víc už vám neprozradíme. Pokud už se chystáte ke spánku, tak vám přejeme dobrou noc.

Odkaz na fotky.

Dobrý večer, za chvíli končí sobota a my vám rádi sdělujeme, že přesun proběhl v pohodě, cestou nebyly žádné zácpy ani jiné problémy. Základna, kde strávíme prvních čtrnáct prázdninových dní, se proti loňsku nezměnila, vše je při starém a to je pro nás dobře. Všechny děti jsou ubytované – tentokrát jsme fakt vyměkli a vyhověli jsme skoro všem ubytovacím požadavkům. Všichni jsou snad spokojeni. Stihli jsme důležité táborové práce – kola ustájená v hangárech, vyzkoušený táborový kruh, zpracovaná první várka dřeva – takže všem velká pochvala. Děti jsou rozdělené do družstev, znají své instruktory, takže můžeme začít. Vy si užívejte krásných 14 dní bez dětí a my vám pro dnešek přejeme dobrou noc.

Majda, Ena, Denča, Šárka, Anežka, Luca, Karel, Honza, Růža, Sam

Tady Vám budeme den po dni přinášet zpravodajství z našeho tábora.

Odkaz na minulé ročníky 2017, 2016, 2015 a 2014.