Archiv autora: samaspol

Sobota 8.7.

  • Ranní obloha je jako vymetená, čeká nás další slunečný den.
  • Po snídani se scházíme v táborovém kruhu, hod kostkou nás posílá na políčko “kultura”. 
  • Máme za úkol dát prostor našim uměleckým schopnostem, připravit divadelní představení, kterým se pobavíme v závěru tábora. 
  • Ano, tušíte správně, vyhlašujeme Samálie 2023.
  • Všichni jistě znáte ceny Oskara, Českého lva, Thálie, my na našem táboře už dlouhé roky udělujeme ceny Samálie. U závěrečného ohně rozdáváme ceny za herecké výkony v hlavních, vedlejších i zvířecích rolích, za hudbu, kostýmy…
  • Letos budou tématem známé písničky – těšíme se na herecké ztvárnění písní Růže z Texasu, Prodavač limonád, Hlídač krav, Tři čuníci a Lachtani.
  • Děti si ve skupinách rozdělují role, upravují a dovymýšlejí scénáře, vymýšlejí kostýmy.
  • Po svačině činnost přerušujeme a zbytek dopoledne trávíme ve družstvech.
  • Šesté, nejmladší družstvo se do tvorby Samálií nezapojuje. Mají před sebou úplně poslední program, po obědě si je totiž na základně vyzvedávají rodiče, letošní tábor pro ně končí.
  • Podle mapy se společně naposledy vydávají krajinou, která jim odhaluje 6 klíčů a jedno ze skrytých tajemství. Děti nacházejí truhličku s pokladem – kromě malé dobrůtky nalézají dřevěné kostičky k zavěšení na krk jako připomínku letošního tábora.
  • Pak už balí své věci a moc se těší na rodiče.
  • Všichni ostatní táborníci se po poledním klidu zase scházíme v kruhu, i nás čeká další putování krajinou.
  • Kostka nás posílá na políčko “počasí”. Přichází mezi nás Aladin a my v první části odpoledne plníme jeho zkoušky, aby nám po zbytek léta zajistil hezké počasí. 
  • Zdá se, že rovnou koná – dopřává nám sluníčka až až, je vedro jako v peci. 
  • Proto se hodí, že další aktivity jsou vodní – čistíme řeku – lovíme z vody barevné tenisáky různé bodové hodnoty.
  • Pak mají děti za úkol vyrobit ze smrkového hranolu talisman, který na vlastnoručně vyrobeném voru přeplaví na druhou stranu řeky, aby jim Aladin požehnal. 
  • Z nakoupeného materiálu, kterým jsou různé typy duší, kusy kůry a dřevo, tvoří zajímavé konstrukce – co kus, to originál.
  • Po večeři spouštíme plavení talismanů. Nejstarší děti natahují lana přes Nežárku, na kterých budou přitahovat talismany, které musí samostatně plout na voru. 
  • Všechny ostatní děti na břehu mohutně povzbuzují, na protějším břehu čeká Aladin, s jehož požehnáním se talismany plaví zpět. Pořadí se míchá, je to napínavé, diváci bouří.  
  • Zbytek večera tráví děti ve družstvech rychlými hrami. 
  • Podle věku a únavy zakončujeme program a zmoženi po horkém dni se všichni ochotně odebírají do chatiček. 
  • A náš program už po týdnu znáte – scházíme se před lampárnou zhodnotit uplynulý den a doladit plány na ten další. 
  • Půlka tábora je za námi a my víme, že ta druhá vždy uteče jako voda. 
  • Tak tedy, dobrou noc.

Pátek 7.7.

  • Pátek je den druhého celodenního výletu.
  • Počasí je neměnné, nic nebrání tomu, abychom podruhé na celý den opustili základnu. 
  • Balíme batůžky, balíčky na cestu, nezapomínáme na plavky. 
  • Dvě nejstarší družstva míří na sever směr Jindřichův Hradec, jednička si prohlídku města zpestřuje hrou discgolf v parku u Nežárky. 
  • Čtvrté a páté družstvo míří do kukuřičného bludiště, na zpáteční cestě se zchlazují koupelí na pláži rybníku Velká Holná. 
  • Šestka má za cíl opět dětské hřiště, tentokrát ve Stráži nad Nežárkou, koupačku si nechává až zpět na základnu na oblíbené plážičky a potůčky pod jezem. 
  • I tentokrát máme jednu vodáckou partu – trojka ráno nakládá lodě na vlek, balí vodácký materiál a na kolech se přesouvá k památníku Emy Destinnové.
  • Odtud pluje po Nové řece přes Mláku a soutok s Nežárkou zpět na Jemčinu.
  • Před večeří se všichni setkáváme zpět na základně, po koupeli v Nežárce většinou následuje i koupel ve sprše. 
  • Hned po večeři máme pro děti překvapení – včera jsme tancovali my, dnes nám své umění předvádí dva šikovní pejsci. Děti žasnou, co všechny je možné psy naučit. 
  • Pro některá družstva cyklistický den nekončí – prvnímu a třetímu družstvu plníme přání – balí si spacáky, karimatky, věci na spaní venku a na kolech vyrážejí spát na nedalekou pískovnu. 
  • Všichni ostatní se scházíme u dalšího ohýnku, který pro nás staví čtvrté a páté družstvo.
  • Jsme až překvapení, jak děti zpívají a jak je to baví. 
  • Trochu neplánovaně proto posedíme trochu déle.
  • Necháváme si to užít všechny, i nejmladší děti, pro které je to poslední večer. 
  • Když padne šero, přejeme si dobrou noc a rozcházíme se do postelí. 
  • Tedy kromě nejmenších – ti si svou poslední noc užijí ve spacáku pod hvězdnou oblohou. 
  • Dneska jdeme i my brzy, přejeme vám dobrou noc.

Čtvrtek 8.7.

  • Zapomněla jsem Vám říct, že přes vydatná varování meteorologů, jsme včera měli štěstí, kromě poledního lijáku nás všechna mračna minula.
  • Další den začíná opět slunečně. Na to se hezky zvyká.
  • I dnešní dopolední program probíhá v družstvech – dvojka se učí střílet z luku, čtyřka má stopovačku na kolech, šestka dovádí na lanových překážkách.
  • Třetí družstvo se zdokonaluje v první pomoci – nejvíce je baví část maskování, zranění vypadají vskutku věrohodně, pohled na ně je jen pro otrlé povahy.
  • Jednička připravuje hru pro mladší družstva, pětka hraje hry v lese.
  • Po poledním klidu se scházíme v táborovém kruhu, abychom přidělili body za včerejší odpolední snažení a posunuli figurky po herním plánu. 
  • Házíme kostkou, další políčko nese název “Klíče”. Děti po táboře hledají klíče, které by jim měly pomoci dostat se k tajemství. Uvidíme, zda jsme našli všechny…
  • Další hod kostkou nás v krajině posouvá k řešení dalších nástrah – skupiny soutěží, kdo dřív správně zkompletuje lékárničku. Pak probíhá zdánlivě, ale opravdu jen zdánlivě, jednoduchá týmová disciplína – hod obvazem, stříkáme stříkačkou na cíl.
  • Během svačiny se ztratí 5 členů třetího družstva – skupiny postupně vyrážejí je zachránit, cestou luští zdravotnický kvíz.
  • Svého ztraceného naleznou zraněného, srdnatě ošetřují, zachraňují, transportují do tábora. 
  • Dnes to byl den ve znamení první pomoci, snad se nám to nebude hodit…
  • Po večeři otevíráme country salon, převlékáme se do tanečního, každý si vybírá svého tanečníka. 
  • Po prvotních rozpacích se tanečníci uvolňují, učíme se dva tance, večer v rytmu country příjemně plyne.  
  • Když dozní poslední tóny, malé děti odcházejí do chatiček ukládat se ke spánku, velcí mají ještě chvíli program ve družstvu.
  • Hygiena, druhá večeře a základna utichá.
  • Dospěláci máme ještě svou večerní poradní chvilku, pak už dobrou noc i od nás.

Středa 5.7.

  • Nic se nemění, ráno na nás opět vykukuje sluníčko.
  • Ranní koupel v řece absolvují už i mladší družstva.
  • Po klasické ranní rutině se vrháme do dopoledního programu v družstvech. 
  • Čtyřka testuje nízké lanové překážky, dvojka piluje tábornické dovednosti, nejmladší děti jdou na lodě – někteří úplně poprvé v životě.  
  • Po svačině jdou tři nejstarší družstva do lesa na už léta oblíbenou hru Angličani a Skoti, letos přejmenovanou na Čau a Bez čau.
  • Před obědem se obloha zatahuje, je dusno jako v prádelně.
  • Černé mraky se rychle řítí k nám, na oběd zvoníme s pětiminutovým předstihem a dobře děláme. 
  • Jen co zasedneme k obědu, spustí se prudký liják, blýská se, hřmí. Jsme rádi, že jsme v suchu. 
  • Než doobědváme, bouřka se přežene a na polední klid do chatiček už zase kráčíme pod azurovou oblohou. 
  • Podobný scénář hlásí předpověď i na odpoledne, jsme ve střehu.
  • Scházíme se v táborovém kruhu, po delší době je čas hodit kostkou. 
  • Další políčko nese název “Žolík” – v pravidlech se dočteme o možnosti využití této karty před vybranou hrou, která skupině přinese dvojnásobný počet bodů. 
  • Abychom se posunuli krajinou, házíme ještě jednou, šestka.
  • Hmmm, o políčku číslo XV se v pravidlech nic nepíše…
  • Objeví se ale mezi námi žena. Potlučená, pochroumaná, pokakaná… Na první pohled nemocná osoba. Stěžuje si, že ji už dlouho trápí různé neduhy a prosí děti o pomoc. 
  • Děti váhají, k jejímu štěstí jde ale kolem zkušený lovec. Léčit neumí, umí ale naslouchat zvukům přírody. Spolu s dětmi se zaposlouchá do šumu stromů, ve kterém se náhle ozve hlas starého šamana. 
  • Pomůže vyléčit nemocnou osobu, když mu děti pomůžou nakrmit vyhladovělou vesnici.
  • Děti se tedy s lovcem vydávají obstarat obživu – nejprve se učí rozeznat stopy a stopují zvěř, pak zapojují sluch při poznávání hlasů zvířat.
  • Přesouváme se za téčko, kde se odehrává velká běhací hra – děti sbírají jedlé plody, o které je mohou připravit zlé výtrusnice (= dospěláci). 
  • Po svačině se děti setkávají se šamanem, luští jednoduché i těžší hádanky, sbírají léčivé byliny, ze kterých pak každá skupina na svém ohýnku vaří léčivé odvary.
  • Tentokrát činnost nepřerušujeme večeří, nejstarší děti mají za úkol udržet oheň i během večeře, aby byl léčivý účinek lektvarů dokonalý.
  • Hned po večeři se scházíme v táborovém kruhu, nemocná osoba nemůže ani mluvit, na to ale hned pomůže odvar ze šalvěje.
  • A pak se dozvídáme další neduhy – odvarem z lopuchu, sušené borůvky, heřmánku, dubové kůry, meduňky, lípy, kopřivy a dalších bylin děti postupně léčí průjem, vyrážku, mokvající ránu, močové cesty, suchý kašel… 
  • Je toho dost, ale světe div se, nemocná žena je zase jako rybička a nesmírně dětem děkuje za pomoc.
  • My využíváme žhavé uhlíky z malých ohýnků, rozděláme jeden velký oheň a užíváme si další večer s kytarou a zpěvem. 
  • Hrajeme i písně na přání jednotlivých družstev, která tentokrát postupně od nejmladších odesíláme do postelí.
  • Příliš to nenatahujeme, je vidět, že únava přibývá. 
  • V devět hodin jsou v posteli úplně všichni, jen dospěláci zase plánujeme detaily dalšího dne. 
  • I my se ale těšíme do postelí, všichni to stíháme ještě dnes. Dobrou noc.

Úterý 4.7.

  • Opět se budíme do slunečného rána.
  • Při vítání nového dne se děti dozvídají, co je dnes čeká.
  • Po snídani balíme batůžky, chystáme kola i vodácký materiál.
  • Jednička totiž zvolila celodeňák na lodích – na vlek tedy nakládají kola a vydávají se po proudu řeky Nežárky ze základny dolů až na Hamr. Odtud se pak vracejí na kolech zpět. 
  • Dvojka, trojka čtyřka i pětka míří různými cestami do shodného cíle, kterým je krásné lázeňské město Třeboň. 
  • Trasy vedou mezi rybníky v rovinaté krajině Třeboňska, všem se dobře šlape, všichni se vracejí spokojení. 
  • Nejmladší kamarádi ze šestého družstva mají za cíl hezké dětské hřiště ve stínu dubů v nedaleké vesničce Plavsko. I oni si své první celodenní cyklistické putování užili.
  • Po návratu stihne většina dětí i koupel v Nežárce následovanou koupelí ve sprše.
  • Všichni se scházíme u večeře, po které mají děti delší zaslouženou chvilku pro sebe. 
  • Večer v táborovém kruhu přidělujeme skupinám první body.
  • Figurky, které si děti vyrobily, se za získané body začínají pohybovat po herním plánu. 
  • Večerní program pak probíhá ve družstvech – všichni malují a píší pohledy, po svátcích vám je pošleme, těšte se :)
  • Některá družstva ještě hrají pár klidných her, postupně se všichni odebíráme do postýlek.
  • Další den končí a my až do začátku nového dne plánujeme, co nás bude čekat zítra. 
  • Nechte se překvapit.

Pondělí 3.7.

  • Budíme se do slunečného rána, vítáme nový den, všichni jsou usměvaví.
  • Po snídani a rychlém úklidu se scházíme v táborovém kruhu.
  • Vysvětlujeme si, že se na našem táboře rozdělujeme nejen do družstev, ale také do herních skupin, kde jsou namíchány děti různého věku tak, aby spolu skupiny mohly soutěžit v celotáborové hře.
  • Zjišťujeme, zda si někdo nevšiml něčeho podezřelého, co by nám pomohlo začít putovat krajinou… zatím ale nikdo žádnou stopu nemá.
  • Formou hry se rozdělujeme do skupin – na louce u jídelny děti hledají barevné lístečky se jmény, pomalu se nám utváří pět herních skupin.
  • Kromě toho děti ještě našly indicie: tajemství, písek, dole, skryté, pěna, hučí, rákosí, kámen. Co to je? Víte? Děti dávají hlavy dohromady a shodnou se, že je třeba jít se podívat dolů pod jez. 
  • Cestou obouváme boty do vody a vydáváme se prozkoumat terén pod jezem.
  • Děti pátrají dle indicií v rákosí, na písčitých mělčinách, lezou po kamenech.
  • Když už to vypadá, že je pátrání marné, všimne si Míšino bystré oko, že se něco nadnáší na hladině za vodou padající z jezu. A je to tak, lovíme z vody starý tubus, vracíme se zpět do táborového kruhu, abychom se podívali, co se v něm skrývá. 
  • Se zatajeným dechem sledujeme rozbalování vlhkého balíčku. 
  • A s úlevou vydechujeme, když zjistíme, že většina jeho obsahu zůstala suchá – děti rozbalují starý herní plán se vzkazem zvoucím nás do hry. 
  • Před tím si ale musí každá skupina vymyslet svůj název, vyrobit figurku, kartu žolíka, která bude přinášet různá zvýhodnění, každý hráč tvoří na dřevěnou destičku svou kartu hráče, ze kterých pak skupina poskládá kartu reprezentující celou skupinu.
  • Děti vymýšlejí, barví, vyřezávají – dopoledne se nese v tvořivém duchu.
  • Do oběda máme skoro hotovo. 
  • Po poledním klidu nás čeká program v družstvech – zůstáváme na základně – druhé a třetí družstvo se vystřídá na lodích, hraje se kubb, frisbee, hry na louce.
  • Nejstarší děti mají za úkol rozdělat oheň na vodě – vyrábějí malý vor jakožto plovoucí ohniště. Dá to zabrat, ale podaří se, na Nežárce hoří tři malé ohníčky.
  • Po večeři ve skupinách v krátkosti doděláváme symboliku z dopoledne, abychom se mohli sejít v táborovém kruhu, kde skupiny představují své názvy, své výtvory. 
  • Najednou mezi nás přichází Tajemný poutník – se slovy “Začni hrát a zjistíš jak” nám předává velkou hrací kostku a starou knihu pravidel. 
  • Házíme kostkou, padla dvojka.
  • V knize pravidel listujeme, co znamená druhé políčko.
  • To nás posílá ověřit své fyzické schopnosti a hráčské předpoklady na známé hře Člověče, nezlob se.
  • Strhává se první velká bitva, děti, které představují figurky, krouží po vytyčeném okruhu, obíhají kostkou hozený počet koleček. Skupina, která dřív shromáždí všechny své figurky v domečku, vyhrává.
  • Emoce bouří, děti se navzájem mohutně povzbuzují, hra má náboj a spád.
  • Pak už se zklidňujeme, malí se vydávají rovnou do postelí, velcí ještě hrají klidné hry ve družstvech, nikdo ale dlouho neponocuje, jdeme nabrat síly na další den.
  • Čeká nás první celodenní výlet, dospěláci večer plánují trasy, logistiku, kdo se o koho postará – tak, abychom si první výlet všichni co nejvíce užili.

Neděle 2.7.

  • Dobré ráno od řeky Nežárky. Je mokro, nad ránem nás svlažil drobný déšť. 
  • Slunce už se ale hlásí o slovo, nejstarší děti budí tábor, všichni vylézáme z chatiček, abychom po družstvech přivítali nový den. 
  • Nebojte, děti nečekají žádné smrtelné běhy a rozcvičky, spíš si zahrají nějakou veselou rychlou hru, aby se probudily a dobře naladily. 
  • První družstvo drží tradici a hned první den vítá v plavkách v řece. 
  • Před snídaní či po snídani děti zvládnou rychlou hygienu a vrháme se do programu.
  • Všichni jdou do lesa, cíl je jasný – večer chceme zapálit slavnostní zahajovací oheň a nejen na něj je potřeba spousta dřeva. Děti makají, velkou hromadu nakládáme na vlek, přivážíme do tábora, kde po několika hrách na zpáteční cestě pokračujeme v pracovním nasazení –  děti se učí zacházet s pilami a sekyrami, opracovávají tyčovinu na stožár, na stojany na kola do hangárů, lámou, řežou o sto šest a do oběda je hotovo. 
  • Po krátkém poledním klidu nás čeká cyklistický program v družstvech – nasazujeme pedály, seřizujeme, co je třeba a všechny čeká první krátká vyjížďka. 
  • Ještě před tou je ale potřeba ověřit jezdecké schopnosti dětí, a tak všichni absolvují krátkou jízdu zručnosti – slalom, úzký průjezd, sjezd z kopečka v terénu, řízení jednou rukou… Na některých dětech je vidět, že se se svým ořem sžívají, někteří jsou ostřílení borci. 
  • O to tu ale nejde, my si to chceme na kole užít, podívat se na místa, kam bychom se pěšky nedostali.
  • Někdo jede jen kousek do lesa na borůvky a hrátky, někdo jede o něco dál na pískovnu, všichni se ale vracejí spokojení na večeři. 
  • Po večeři mají děti chvilku pro sebe.
  • Čekání na zapálení slavnostního ohně si krátíme společnou hrou, základnou se nese veselé halekání dětí.
  • Pak se zklidňujeme, ve družstvech si povídáme o ohni, o tom, jak se u ohně máme chovat, děti se přiobléknou, připraví si zpěvníky a odebíráme se do táborového kruhu.
  • Ze čtyř světových stran dospěláci zapalují zahajovací slavnostní hranici, vztyčujeme samáckou vlajku, troubíme fanfáru.
  • 29. ročník tábora je oficiálně zahájen.
  • Novým dětem rozdáváme naše táborové zpěvníky – pamětníky, které neslouží jen ke zpívání, děti si do nich mohou zakládat pamětní listy, diplomy, své postřehy a vzpomínky z našich akcí.
  • Hrajeme na kytary, zpíváme, večer příjemně plyne. 
  • Svým hudební uměním nás potěší a do programu přispějí i děti – Matyáš hraje na foukací harmoniku, Jacky na kytaru. Je to moc milé, snad se příště odváží i další hudebníci. 
  • Když táborový kruh zahalí šero, je čas jít spát. 
  • Předáváme službu, pokyny k dalšímu dni, rozdáváme druhou večeři a rozcházíme se do chatiček. 
  • Dospěláci ještě domlouváme, co nás zítra čeká, mělo by se započít naše Putování krajinou…  – tak se nechte překvapit.
  • Dobrou noc.

 

Sobota 1.7.

Tak přátelé,

rok se s rokem sešel a my vás opět zdravíme z Jemčiny. Na těchto místech vám budeme přinášet zpravodajství z 29. ročníku tábora Za poznáním a dobrodružstvím, abyste s námi naše zážitky mohli alespoň na dálku sdílet.

Sobota, 1.7.

  • Letos je nás mnohem více, ale vše je mnohem snazší
  • Scházíme se na parkovišti v Letňanech, kde nakládáme kola i věci do autobusu, kterým se všichni společně přesouváme na Jemčinu. Jen lodě a hromady společného materiálu jedou po vlastní ose.
  • Cesta dobře ubíhá, zdržení v koloně je přijatelné, a tak se všichni brzy scházíme na Jemčině.
  • Dáme si polévku na posilněnou a vrháme se do vykládání, vybalování a zabydlování chatiček.
  • Po chatičkách přichází na řadu i zabydlení prostoru tábora tak, jak jsme zvyklí – stavíme hangáry na kola, kopeme ohniště, díru na stožár, tvoříme táborový kruh, vydáváme se na průzkum do nedalekého lesa, stahujeme první dříví, ochutnáváme první borůvky.
  • Všichni přikládají ruku k dílu a podílejí se na tom, aby se nám tu následujících 14 dní dobře žilo.
  • Po dobře odvedené práci si všichni zaslouží večeři.
  • Po večeři se poprvé scházíme v táborovém kruhu, kde rozdělujeme děti podle věku do družstev, každé družstvo má své instruktory. Ve družstvech budou děti pod vedením instruktorů podnikat věku úměrné výlety na kole, na lodích, lézt po lanových překážkách, hrát hry na louce, v lese, ve vodě… Uvidíme, co všechno zvládneme.
  • Probíhají první seznamovací hry, klidné i akční, vážné i veselé – každé družstvo se seznamuje po svém a spolu tráví čas až do večerky.
  • Nejdříve jdou do hajan nejmladší děti, postupně se přidávají i starší družstva.
  • Když celá základna utichá, scházíme se my dospěláci ke každodennímu rokování před lampárnou – sdělujeme si dojmy, domlouváme, co je třeba, chystáme program na další den.
  • Jsme rádi, že jsme se tu zase sešli.
  • Před lety děti vymyslely na táboře píseň, v jejímž refrénu se zpívá: “Bez tábora léto není…”, ze mě spadla velká část přípravné předodjezdové nervozity, už jsme tady, vše se rozbíhá a já mám pocit, že měly pravdu…

 

Jarňáky 2023 – ohlédnutí

Fotografie najdete zde.

Jaké byly „Jarňáky“ 2023?

Nejdůležitější je skutečnost, že opět byly. Po kovidové pauze, kdy se všechno pozastavilo, se akce dávají znova do pohybu.

Stará parta nadšenců SAM a spol. se oklepala a znovu rozhýbává akce a tradice, které za 25 let existence našeho sdružení postupně vznikaly. A tak jsme oživili i přípravu jarních prázdnin na horách a neodradilo nás ani zdražování všeho, což v současné době pořádání akcí pro děti příliš nenahrává.

Říká se, že změna je život, proto jsme vyměnili Krkonoše za cenově dostupnější Krušné hory. Chata Barborka nám poskytla jednodušší ubytování bez vaření, ale cenově přijatelné. Vaření z vlastních dovezených zásob se ochotně ujala kamarádka Jindra a jídlo bylo jako od maminky.  Problém nebyl ani s přesuny na lyže, neboť skibus jezdil v dobrých intervalech, zastavil nám vždy přímo před chatou a vystoupili jsme přímo u vleků. I proto nám zbývalo dostatek času na každodenní lyžování, hrátky na sněhu i v klubovně. A my jsme si to opravdu užívali den po dni.

Přesun linkovým busem klapnul bez problémů, i auta s proviantem dorazila včas. Po polévce jsme se rychle zabydleli na pokojích i v lyžárně, upravili jsme společenskou místnost pro naše potřeby. Ještě v podvečer jsme stihli krátkou procházku po okolí s výhledy na Klínovec i do sousedního Německa. Došlo i na první testovací jízdy na kluzácích. Za šera a vymrzlí jsme se vrátili do chaty, kde nás čekal teplý čaj a první večeře od Jindry. Myslím, že všem chutnalo.

Hned první večer jsme rozdělili děti do dvou herních skupin a vyhlásili jsme SP 2023. Mezi první bodované úkoly tradičně patřilo vymyslet název skupiny, symboliku a prezentaci. V průběhu večera dorazily ještě další čtyři děti, které se hned zapojily do programu.

První mrazivý den utekl jako voda a my jsme se odebrali k prvnímu spánku v chatě Barborka pod Klínovcem.

Pondělní ráno opět mrazivé a navíc mlhavé. Jindra nám připravila luxusní snídani, rychle se převlékáme do lyžařského.

Všechno je pro nás nové – cesta skibusem, lyžařský areál, méně známé sjezdovky. Řidič skibusu je muž činu a tak v 9.45 stojíme pod kopcem. Děti rozdělujeme do tří lyžařských družstev, rozdáváme permanentky a vydáváme se na průzkum. Dobří lyžaři pod vedením Honzise jedou sedačkou na vrchol, aby postupně a s rozvahou vyzkoušeli některé sjezdovky, které Klínovec nabízí.  Ostatní jdou do dětského skiparku, kde pod dohledem Sama, Oliny, Lucky a Brádi postupně předvádějí své lyžařské umění či neumění. Sluníčko ne a ne protrhnout mlhu. Je mrazivo. V poledne nám Šárka dovezla oběd včetně teplého čaje. V průběhu odpoledne ještě přituhuje, a tak odjíždíme skibusem ve 14.30. Napoprvé to stačilo. Na chatě nás čeká teplá polévka, děti pak ve skupinách dotvářejí symboliku a chystají se na večerní prezentaci. Ta se odehrává po večeři a nutno říci, že obě prezentace byly poučné, zábavné a na vysoké úrovni.

Stihli jsme ještě losování dětí do „herního pavouka.“ Tím budou děti postupovat při hře Sněží, kterou mohou hrát v průběhu týdne v každé volné chvíli. Tím skončil den a my jdeme sbírat síly na ten další.

Ráno, světe div se –  azurová obloha, krajina zalitá sluncem, třpytivý sníh, vyfoukáno do krásné viditelnosti. Po obvyklých ranních rituálech hup do skibusu a hurá na kopec. V družstvech pomalu poznáváme další sjezdovky. Překonávají se i „nelyžaři“ a odhodlaně vyrážejí s instruktory na větší kopec. Po drobných nezdarech začínáme sklízet první zimní ovoce – všechny děti zvládly vyjet Pomou nahoru a bezpečně sjet dolů. Některé děti překonávají samy sebe a září štěstím. Vše je umocněno hřejivým sluníčkem. Oběd opět pod kopcem a znovu na lyže. Tentokrát jezdíme téměř do 16 hodin, skibus jede v 16.05. V chaloupce teplá polévka, chvilka odpočinku při Sněží. Po večeři rozjíždíme disciplíny SP (rozumí se Samovy Ptákoviny) – Pukec v mnoha variantách, hokejové umění s hokejčičkou atd. Čas pro lyžování a hraní vypršel a další den končí v postelích.

Vstáváme opět do azurového rána. Říká se, že třetí den je krizový, a tak jsme po dohodě nechali nejmladší děti odpočívat při nenáročném programu v okolí chaty. Ostatní odjíždějí lyžovat, poznávají a užívají si další sjezdovky na Klínovci. Den jako přes kopírák toho předchozího. Před večeří se ještě oblékáme do teplého a vyrážíme znovu ven, abychom přidali další bodové zisky za venkovní disciplíny SP. Děti postupně běžkují, rychlobruslí, vše vrcholí SP v závodech psích spřežení. Příjemně unavení, ale spokojení docházíme za tmy do chaty. Po večeři necháváme volnější program, zatápíme v krbu, vybalujeme kytary, děti berou zpěvníky a večerem znějí známé písně v podání 25 členného sboru. Večer příliš nenatahujeme, rychle na kutě.

Neuvěřitelné, opět vstáváme do azurového dne, pospíšíme si a stíháme první skibus. Odměnou nám byly ještě upravené sjezdovky, méně lidí = naprostá pohoda. V družstvech občas zařazujeme jednoduchá průpravná cvičení, ale hlavně lyžujeme opět do 16.00 hodin.

Po podvečerních rituálech další večer a další soutěže SP – soutěžíme v curlingu, ve střelbě na divoké prase, další disciplíny s hokejčičkou atd. O celkovém vítězi vůbec není rozhodnuto, vše je stále otevřené. Ve hře Sněží se už spekuluje, kdo by mohl být ve finále. To se dozvíme až zítra.

Máme před sebou poslední den. Je opět sluníčkový. Ráno si děti losují startovní čísla do závěrečného závodu SP ve slalomu. Naposledy skibusem pod kopec. V družstvech si užíváme lyžování, klapla i příprava tratě, rozdáváme dětem čísla a v 11.30 startujeme první kolo slalomu. Některé děti jedou naplno, některé jakoby šetřily síly do druhého kola. Přestavujeme trať, i druhé kolo je rychle odjeté, a tím je za námi celý závod. Naposledy se rozjíždíme po areálu a užíváme si posledních jízd na Klínovci. Taktak stíháme skibus v 16.05. Na chatě po polévce děti rychle dohrávají poslední zápasy ve Sněží. Finále je pak veřejné a děti se rozdělují na dva fandící tábory. Je rozhodnuto. Víte, kdo vyhrál? Před i po večeři rychle balíme lyže, boty a věci, které už nebudeme potřebovat. A je tu poslední večer. Zatápíme v krbu, děláme si pohodlí. Opět zpíváme a postupně vyhlašujeme výsledky jednotlivých klání. Za závod ve slalomu předáváme dětem diplomy a medaile, oceněni byli finalisté hry Sněží a naposledy nastupují soutěžní týmy. A divte se, oba týmy dosáhly stejného počtu bodů. Všichni dostávají pamětní dřevěnou placku, poslední focení a už si všichni pochutnávají na ovocných pohárech. Je dobojováno, ceny jsou rozdány. Poslední píseň a dobrou noc.

Sobotní poslední ráno vstáváme do mlhy, drobně prší. Po snídani dobalujeme osobní i společné věci, nakládáme auta, uklízíme. Děti fungují, proto dle pokynů opouštíme pokoje a následně i chalupu. Autobus je tady, poslední ohlédnutí na Klínovec v mlze a frčíme za Vámi domů do Prahy. Vše klaplo, ale to už jistě všechno víte z vyprávění dětí. My dospěláci jsme si to s Vašimi dětmi užili a věřím, že si to užívaly i děti.

Přeji příjemné vzpomínání nad fotkami, dobře vykročte do jara a těšíme se na setkání na další akci SAM a spol.

Sam

Jarňáky 2023 – první informace

Termín: od neděle 5. února do soboty 11. února 2023

Místo: Krušné hory, Háj pod Klínovcem, chata Barborka

Klínovec pro nás bude novinkou. Asi za námi tentokrát nepřijde Krakonoš, ale můžeme se těšit na kvalitní lyžařské terény, na kterých si užijí jak zdatní, tak začínající lyžaři. Chata Barborka se nachází pod severním svahem Klínovce, 1,5 km od skiareálu, přímo před chatou je zastávka skibusu.

Program: výuka lyžování a snowboardingu pro začátečníky, pokročilé i zdatné lyžaře a snowboardisty, radovánky na sněhu, hry v klubovně a další doplňkový program. Podle sněhových podmínek nabídneme i možnost výletu na běžkách.

Cena: 8.900,- Kč zahrnuje ubytování a stravu, dopravu dětí a zavazadel, odborné instruktory na lyžování a snowboarding, připojištění, pomůcky, odměny, ceny v soutěžích.

V ceně je zahrnuto i jízdné na vlecích v areálu Klínovec.

Novinkou pro nás bude i vaření s naší kuchařkou a z vlastních zdrojů. Děti budou v malé míře zapojené do chodu kuchyně.

Počet míst je omezen kapacitou penzionu (18 dětí).

Proto se, prosím, hlaste obratem – zasláním přihlášky, kterou naleznete zde a zaplacením zálohy ve výši 4500,- Kč.

Platbu proveďte na účet číslo 248112399/0800, který je veden u České Spořitelny – Praha 9. Jako variabilní symbol uveďte rodné číslo dítěte. Na požádání vystavíme doklad na příspěvek od zaměstnavatele.

Budeme rádi, když nám už teď dáte vědět, jestli Vaše dítě bude mít s sebou jen lyže, nebo i snowboard a běžky. Prosím, nedávejte dětem jenom snowboard.

Odjezd linkovým busem bude v neděli 5. 2. v dopoledních hodinách, příjezd v sobotu 11. 2. odpoledne.

Další podrobné informace k odjezdu a příjezdu, doplatku, podrobný seznam vybavení obdržíte včas na základě zaslané přihlášky a zaplacené zálohy.

 

Tak neváhejte a pište. Těší se SAM a spol.

Kontakty: kalkusovalucie@seznam.cz, tel. 736 426 442 – Lucka